Vikings: Wolves of Midgard: Když se Slováci pokusí o nordický epos

Tuzemských či slovenských titulů si zde bohužel moc často nepředstavujeme. Není důvodem, že bychom nechtěli, ale jejich kvalita prostě není taková, aby o nich vůbec byla řeč. Ovšem dnešek bude výjimkou, protože se podíváme na Vikings: Wolves of Midgard, tedy pokus našich slovenských bratří o kvalitní nordickou rubačku.

Ragnarok!

Pokud se podíváme na příběh celé hry, pak zjistíme, že ten rozhodně není nikterak dominantní. Cutscény ani atmosférické vyprávění zde jen tak nenajdete a tak vás samotný příběh příliš neuchvátí a nevtáhne. V nástinu se zkrátka budete muset postavit čelem Ragnaroku, tedy konci světa kvůli kterému běhají po celé zemi příšery, které jednoho dne napadnou vesnici. Ta je vaší maličkostí zachráněna a za odměnu se stanete jejím náčelníkem. Tím to však teprve začíná.

Když není hlavní příběh tak co tedy?

Tato hra je především o boji. Ve zkratce funguje tak, že se musíte probojovat na určité místo, abyste tam mohli bojovat, poté odejdete jinam, kde na vás čeká boj, po kterém přijde na řadu zase boj. Zní to sice celkem stereotypně, ale má to něco do sebe. Bojové schéma hry je poměrně dost nápadité a rozhodně se neopakuje. Neustále potkáváte nové a nové nepřátele, navštěvujete stále nové lokace a získáváte nové schopnosti.

Diablo styl

Hra se nese ve stylu diablovky, ve které se stáváte malým masokombinátem, který zpracovává vše, co se před ním mihne. Je lepší nastavit si vyšší obtížnost, protože u té střední je kosení protivníků až moc snadné. Hra je skvělá v tom, že vy sami jste své nepřátele schopni velmi rychle zabít. Jenže to samé platí i naopak. Vše je díky tomu velmi dynamické, protože na nepřítele musíte skutečně zhurta.

I přesto má hra celou řadu nedostatků, tím největším je postupně se vkrádající stereotyp. Nám se však hra moc líbila a posíláme na Slovensko palec hore.